Terapie Cesta – Petra Kolafa

Když rodičovství není bezchybné…

Když rodičovství není bezchybné… Přijetí místo dokonalosti: Když rodičovství není bezchybné… a proč je to v pořádku Měla jsem jasnou představu o tom, jaká budu máma. Trpělivá, laskavá, vždy chápající. Nebudu křičet, nebudu se rozčilovat, budu dětem tím nejlepším průvodcem. Budou mi důvěřovat, svěřovat se mi, budeme mít krásný vztah. A protože jsem vystudovaný pedagog, terapeut Cesty, life coach, jogín atd. samozřejmě si ponesou do života zdravé vzorce, budou umět pracovat s emocemi a všechny jejich bolístky – velké i malé – budou ošetřené. Jenže pak přišel život. Když se tělo ozve dřív než hlava Byly chvíle, kdy jsem byla unavená, zahlcená, nesaturovaná. A v těch chvílích se občas stalo, že jsem na kluky křičela, mluvila nepříjemně, odstrčila je, bouchla, protože jsem je v tu chvíli prostě nechtěla mít blízko. Moje tělo jednalo dřív než moje hlava. A pak přišlo kolečko viny. Slibovala jsem si, že příště už se to nestane. Že to zvládnu. Že budu klidnější, laskavější. Jenže čím víc jsem se snažila dosáhnout ideálu, tím větší tlak jsem na sebe vyvíjela. A tím spíš se to někdy zase zopakovalo. Bylo to vyčerpávající. Trvalo to roky. Další články Když rodičovství není bezchybné… Bypetrakolafa@gmail.com ADHD,Děti,Emoce,Enneagram,Homeschooling,Komunikace a vztahy,Osobní transformace – Seberozvoj,Terapie Cesta Když rodičovství není bezchybné Přijetí místo dokonalosti: Když rodičovství není bezchybné a proč je to v pořádku Měla jsem jasnou představu o tom, jaká budu máma. Trpělivá, laskavá, vždy chápající… Read More Jak jsme porazili astma: Naše cesta ke zdraví Bypetrakolafa@gmail.com ADHD,Děti,Emoce,Homeschooling,Komunikace a vztahy,Osobní transformace – Seberozvoj,Terapie Cesta Jak jsme porazili astma: Naše cesta ke zdraví Astma. Slovo, které nám v roce 2024 obrátilo život naruby. Můj šestiletý syn začal během letní dovolené pokašlávat. Nic závažného přes den, ale noci byly… Read More Když „musím“ přestane fungovat Opakovaně jsem tohle téma řešila i v terapii Cesta. Hledala jsem odpovědi, každým procesem jako bych ťukla do nějakého tvrdého kamene, až při jednom procesu v únoru 25 konečně přišlo to pravé uvědomění: měla jsem v sobě hrozně moc „musím“ – takový vnitřní mravní imperativ. – Musím být hodná. – Musím být nekonečně trpělivá. – Musím být chápající. – Musím být vždycky laskavá. – Nikdy na své dítě nesáhnu. – Dítě nesmím nikdy plácnout ani na něj zakřičet. – Nikdy na děti nesmím mluvit ošklivě. – Nikdy nesmím zakazovat, musím vysvětlovat. – Nikdy dětem nebudu nic přikazovat. – Musím děti chránit. Atd. Byla to pravidla, která jsem si nevědomě nastavila já sama. Částečně i proto, že v enneagramu je můj typ mírumilovná devítka. Díky tomuto procesu Terapii Cesta proběhlo poslední ťuknutí a celý tento koncept, tento kámen se rozpadl a pod těmito vrstvami pak byl poklad – PŘIJETÍ. Přijetí místo dokonalosti – i u dětí Uvědomila jsem si, že rodičovství není o tom, že nikdy neuděláme chybu. Je o tom, že jsme opravdoví. A že když uděláme chybu, můžeme ji napravit. Můžeme se omluvit. Můžeme ukázat dětem, že nikdo není dokonalý a že opravdové vztahy nejsou o bezchybnosti, ale o lásce a upřímnosti. A hlavně – že když to přijmeme, přestaneme být v nekonečném kolečku viny. Uvědomila jsem si, že: – Jsem perfektní taková, jaká jsem. – Přijímám věci tak, jak jsou. – Vše je v pořádku. – Je v pořádku využívat svoji sílu. – Sbírám zkušenosti. Ale nejen to. Odpoustila jsem sama sobě a hlavně: To přijetí se netýká jen mě, ale i mých dětí. Když mi jeden den moje dítě řeklo: „Nenávidím tě!“ a za hodinu se mi v metru tulilo do náruče, už mě to nerozhodilo. Protože vím, že to je život. Děti prožívají extrémy. Stejně jako my. A díky tomu, že znám náš Human design, Enneagram a „spínací tlačítka“ mám vyčištěná díky terapii Cesta, už necítím potřebu nikoho „opravovat“, „krotit“ nebo se snažit, aby děti byly jiné. Protože i ony mají právo procházet si tím vším. Dnes už vím, že přijetí není jen o mně. Je i o tom, že nechávám dětem prostor, aby byly tím, kým jsou – se vším, co k nim patří. Cyklus, emoce a hranice Proč to trvalo tak dlouho? Asi proto, že jsem se snažila všem vyhovět. Konflikty mě vyčerpávají, nerada někomu rozkazuji. Takže jsem mlčky uklízela hračky, stůl, oblečení. Nechala jsem si překračovat hranice. A pak, nejčastěji v premenstruační fázi, kdy se vše ve mně nahromadilo, to prostě vybuchlo. A to je vlastně dobře. Hranice byly nastaveny. Sice přes emoce, ne klidně a rozumně, ale byla tam jasná zpráva: „A dost! Teď je čas se chránit.“ Díky procesům Cesty si své hranice umím čím dál tím víc hlídat průběžně. Požádat o pomoc. Dovolit si říct: „Teď ne, potřebuji chvilku pro sebe.“ A víc dbát na to, v jaké fázi svého cyklu jsem – a podle toho se o sebe starat. Energetické rodičovství: cesta k lehkosti A právě o tomhle je můj online program Energetické rodičovství. Protože přijetí není jen slovo – je to proces. A je k němu cesta. Obzvlášť pokud máte dětičky, které jsou v něčem jiné, které jsou pro vás výzvou. V programu jsou řízené meditace, vizualizace, arteterapeutická cvičení, semináře, praktické techniky, které pomohly mně i mnoha dalším rodičům. A brzy se otevřou jeho dveře. Pokud cítíte, že je to téma i pro vás, sledujte mé e-maily, Facebook a Instagram, aby vám neuniklo, kdy se přihlášky otevřou. Protože nebudou otevřené napořád. A do té doby – dovolte si být nedokonalí. Protože v opravdovosti a přijetí je mnohem víc lásky než v honbě za ideálem. A v tom přijetí dokonalost je. P.S.: Úplně nejlepší je procházet tímto online programem paralelně s individuální 3 měsíční spoluprácí, to vás pak čeká obrovská proměna. Pokud vás zajímá tato varianta, můžeme si dát úvodní 30 minutový call zdarma. Rezervujte si svůj termín zde. O autorce Mgr. Petra Kolafa Můj život je zasvěcen vztahům a dvěma úžasným, energickým synům, kteří jsou vzděláváni doma, přičemž jeden z nich čelí výzvě ADHD a je bez medikace. Tato cesta mi poskytuje hluboké poznání a nepřetržitou motivaci pro osobní růst a práci s emocemi. Proto si moje duše vybrala věnovat se Terapii, Józe a kreativitě. VÍCE SI MŮŽETE PŘEČÍST

Jak jsme porazili astma: Naše cesta ke zdraví

Jak jsme porazili astma: Naše cesta ke zdraví Astma. Slovo, které nám v roce 2024 obrátilo život naruby. Můj šestiletý syn začal během letní dovolené pokašlávat. Nic závažného přes den, ale noci byly těžké – dusil se, já s ním nespala. A pak přišla díky řízení osudu návštěva u mé tety, dětské alergoložky a imunoložky. Stačilo několik vyšetření a měla jasno: astma, alergie na všechno možné a dlouhý seznam léků. Zenaro, Montelar, Flixotide, Ventolin… najednou jsme měli doma malého pacienta a já se stala matkou, která měla plnit lékový režim a dodržovat u syna nízkohistaminovou dietu. Jenže můj instinkt mi napovídal, že léky nejsou konečná odpověď. Že je tu něco víc. A tak začala naše cesta. Terapie Cesta, esenciální oleje, změna životního stylu – a především moje vlastní proměna jako mámy. Terapie Cesta: Uzdravit matku, uzdravit dítě Hned jsem pochopila, že synovo astma je vlastně i můj příběh. Jeho tělo mi zrcadlilo mé vlastní vnitřní tlaky, stres, nedořešené emoce. Když jsem si dovolila nadechnout se já, mohl se nadechnout i on. Začali jsme s procesy Terapie Cesta, které jsme dělali oba – syn měl své dětské verze, já své hluboké vhledy. Byla jich celá řada a v nich se objevovalo pořád dokola to samé: •Astma jako ochrana – Edíkovo tělo se snažilo něco říct, když to neuměl slovy. Potřeboval ochranu a péči, i před starším bráškou s ADHD. •Moje vlastní sevření – dusila jsem se já, když jsem dělala věci, které mi nedávaly smysl (třeba učila domškoláckou skupinu, i když už jsem byla vyčerpaná). •Potřeba změny prostředí – hluboko uvnitř jsem toužila po přírodě, moři, volnosti. A tak jsme vyrazili. Řím, Alpy, Marseille… Další články Co mi přinesl Human design Bypetrakolafa@gmail.com ADHD,Děti,Emoce,Enneagram,Homeschooling,Human design,Komunikace a vztahy,Osobní transformace – Seberozvoj Co mi přinesl Human design Co mi přinesl Human Design a co může přinést i vám? Studium Human Designu mi přineslo zásadní poznání: jsem v pořádku přesně taková, jaká jsem. Nemusím se měnit, ani se… Read More Znásilňování vlastní energie Bypetrakolafa@gmail.com ADHD,Děti,Emoce,Enneagram,Homeschooling,Komunikace a vztahy,Osobní transformace – Seberozvoj,Terapie Cesta Znásilňování vlastní energie Dědictví minulosti a cesta ke svobodě Žijeme v době a místě, kdy máme možnost volby, jak naložit se svým časem, energií a životem. A přesto často, možná nevědomky… Read More Esenciální oleje: Kadidlo, Copaiba a Air jako záchrana S terapiemi přišla i síla přírody. Esenciální oleje, hlavně Air, se staly našimi každodenními společníky. •Air – nádherně uvolňoval dýchací cesty, podporoval dechovou sílu. •Kadidlo – pomáhalo nejen fyzicky, ale i emočně. Přinášelo klid, bezpečí, stabilitu. •Copaiba – doporučená při jednom z procesů, skvěle doplnila naši podporu imunity. Vnitřně jsme užívali i soubor vitamínů LLV. Oleje jsme nejen dýchali, ale i masírovali na hrudník, chodidla, používali v difuzéru, kadidlo a copaibu i vnitřně. A dýchalo se nám čím dál lépe. Ochranný obraz: Síla symbolů a energie Na přelomu roku jsem synovi na přání namalovala ochranný obraz – lišku, jeho oblíbené zvíře, které mu přináší sílu, klid a bezpečí. Jsem i malířka, a tak vím, jak mocná může být energie, kterou do obrazu vložím. Tento obraz syna chránil na jeho cestě k uzdravení a podporoval jeho tělo i duši v procesu uzdravování. Obraz jsme i zmenšili a jako nálepku ho má třeba na lahvičce nebo na jiných oblíbených předmětech, aby cítil podporu a bezpečí, kdykoli je vezme do ruky. Syn se každý den na obraz dívá, vnímá ho, je to jeho štít. A já cítím, že i tahle pro někoho drobnost má svůj nesmírný význam. Životní změny: Víc přírody, míň stresu Další klíčový bod uzdravení? Reálné změny v našem životě. •Přestala jsem se dusit já – ukončila jsem práci s domškoláky, která mě už po 5,5 letech vysilovala a kde starší syn mladšího nejvíc „dusil“. •Vyrazili jsme k moři a do hor – Synovi pobyt u moře a v přírodě udělal neuvěřitelně dobře. •Trávili jsme víc času venku v přírodě – objevovali jsme lesy, louky, hory. S každým krokem, který mi dával hlubší smysl, se synovo zdraví lepšilo. Už během podzimu jsem cítila, že jeho kašel je jiný. Lehčí. A postupně jsme začali vysazovat léky. Výsledek? „Váš syn nemá astma.” A pak přišel ten velký moment. 7. února 2025. Jdeme na kontrolu k alergoložce. Edík podstoupí měření plicní kapacity, všechna vyšetření… A pak paní doktorka řekne větu, kterou jsem vůbec nečekala a která mi až vyrazila dech: ,, Váš syn nemá astma.” Zázrak? Ne. Jen hluboká vnitřní i vnější práce, která vedla k uzdravení. Naděje pro ostatní: Astma nemusí být navždy Tento příběh sdílím, protože vím, kolik rodin se trápí s podobnou diagnózou. A chci dát naději: Je možné změnit průběh nemoci. A dokonce ji i vyléčit. Není to jen o odmítnutí léků, ale o pochopení toho, co tělo (duše) říká. O otevření se novým možnostem. O propojení duše, emocí, mysli, přírody a správné podpory těla. Každý dech je dar. A já dnes s vděčností sleduji, jak se můj syn nadechuje svobodně. A pokud vás trápí podobné téma a chcete terapeutická sezení pro sebe, pro děti, nebo ochranný obraz, stačí se ozvat. ⬇️ Úvodní 30 minutové sezení zdarma si rezervujte zde O autorce Mgr. Petra Kolafa Můj život je zasvěcen vztahům a dvěma úžasným, energickým synům, kteří jsou vzděláváni doma, přičemž jeden z nich čelí výzvě ADHD a je bez medikace. Tato cesta mi poskytuje hluboké poznání a nepřetržitou motivaci pro osobní růst a práci s emocemi. Proto si moje duše vybrala věnovat se Terapii, Józe a kreativitě. VÍCE SI MŮŽETE PŘEČÍST / POSLECHNOUT ZDE. Stáhněte si zdarma: karty emoční první pomoci Co pro sebe můžete udělat, abyste se přepnuli do stavu uvolnění a léčení? Vytiskněte si kartičky, rozstříhejte, zamíchejte a vytahujte ve chvílích, kdy vás emoce přemůžou. Stáhněte si Karty emoční první pomoci ZDARMA I VY CHCI karty ZDARMA Ochrana osobních údajů. Obchodní podmínky. O autorce. Copyright ©2023 Petra Kolafa. Všechna práva vyhrazena. Facebook-f Instagram Youtube Pinterest

Znásilňování vlastní energie

Znásilňování vlastní energie Dědictví minulosti a cesta ke svobodě Žijeme v době a místě, kdy máme možnost volby, jak naložit se svým časem, energií a životem. A přesto často, možná nevědomky, ubližujeme sami sobě. Sama jsem si prošla obdobím, kdy jsem svou energii doslova „znásilňovala“ – a teprve postupem času jsem pochopila, že za tímto sebepoškozujícím chováním stojí hluboké dědictví minulosti. Minulost, která nás formovala Historie lidských životů, zejména žen, byla dlouho o přežívání. Ženy neměly právo volit, vybrat si partnera, nebo rozhodovat o svém vlastním těle. Byly nuceny plnit povinnosti bez ohledu na své potřeby a přání. Žily v tělech, která nebyla jejich – protože jejich životy nebyly jejich. Být znásilněná fyzicky i duševně bylo pro mnohé normou. Když si tuto minulost připomenu, moje vlastní „znásilňování energie“ mi přijde jako drobnost. Ale právě proto, že máme šanci žít jinak, bychom se měli zastavit a přestat si ubližovat – i v těch nejmenších věcech. Další články Znásilňování vlastní energie Bypetrakolafa@gmail.com ADHD,Děti,Emoce,Enneagram,Homeschooling,Komunikace a vztahy,Osobní transformace – Seberozvoj,Terapie Cesta Znásilňování vlastní energie Dědictví minulosti a cesta ke svobodě Žijeme v době a místě, kdy máme možnost volby, jak naložit se svým časem, energií a životem. A přesto často, možná nevědomky… Read More Jak se rozhodovat Bypetrakolafa@gmail.com Děti,Emoce,Komunikace a vztahy,Osobní transformace – Seberozvoj,Terapie Cesta Jak se rozhodovat? Neexistuje jeden správný způsob rozhodování, je jich celá řada. Pokud se chcete rozhodovat v souladu se svou vnitřní energií, doporučuji srdečně prozkoumat svoji… Read More Jak jsem znásilňovala svou energii Začalo to drobnostmi, které se postupně stávaly velkou zátěží. Ono to u všech začíná plíživě. Musíme jako děti vstávat do školy, když ještě tělo není odpočaté, nemůžeme tam jíst, pít a čůrat, kdy chceme, ale když můžeme. Musíme dělat s naším tělem, co nám učitelé říkají. Teď se běhá, teď se hraje volejbal, teď se sedí, teď se nemluví. Učit se spoustu zbytečných faktů a prokazovat, že jsme si je nalili do paměti. Ať už to bylo ve škole, kam jsem chodila, nebo i potom tam, kde jsem učila, uvědomila jsem si, že jsem pořád tlačila samu sebe i ostatní tam, kam nikdo nechce. Ve školství jsem byla vyčerpaná a nestihla se během dne ani najíst, napít, vědomě nadechnout, natož si odpočinout. Když jsem pak měla malé děti, snažila jsem se být dokonalá matka, žena, milenka i hospodyňka. Vařila jsem, uklízela, cvičila, nosila děti, chodila na dětské minikurzíky, řešila zdravé jídlo, vzdělávala se a k tomu všemu se snažila být v dobré náladě a aby to nebylo málo, také vydělávat peníze. Po večerech jsem šila, i když mě bolela záda a byla jsem vyčerpaná, jen aby bylo vše hotové. A pak přišla další etapa – domácí vzdělávání. Nejen že moje děti nechodily do školky ani do školy, ale aby mi to nebylo málo, vedla jsem 5 let skupinu dalších domškoláků. To byla hezká doba, ale taky velmi náročná, domškolácké děti většinou mají důvod, proč do školy nechodí, a z nějakého důvodu se ke mně dostávaly děti většinou živé, nezkrotné, neposedné, někdy i s ADHD. A nejčastěji kluci. To bylo taky hodně energeticky náročné a všechny tyto situace mě postupně vyčerpávaly. Dědictví těžkých časů Toto sebetrýznění mi postupně začalo dávat smysl, když jsem si uvědomila, že pochází z dob, kdy lidé neměli na výběr. Generace před námi žily ve válkách, ve strachu, v neustálé tvrdé práci. Přenášely na nás vzorec, že odpočinek je slabost, že musíme být výkonní, odolní, že musíme vydržet všechno. Ale dnes je jiná doba. Nemusíme přežívat, můžeme žít. A přesto se často chováme, jako bychom byli stále uprostřed mizérie, i když se tady v Čechách máme často výborně. Co jsem se naučila Postupem času jsem pochopila, že pokud chci být dobrým rodičem, partnerkou, přítelkyní, musím být v první řadě dobrá sama k sobě. Přestat se tlačit do činností, pro které energii a vášeň zrovna nemám. Přestala jsem i tlačit na děti, aby se učily, když fakt nechtějí. Dávám jim prostor být samy sebou – a to samé dávám sobě. Pochopila jsem své energetické fungování v Human designu a mám za sebou stovky procesů Terapie Cesta, které mi pomohly odvalit největší balvany z mého žití. Díky tomu jsem si uvědomila, že nemůžu dělat všechno pro a za ostatní. Jsem ochotná pomoct, ale nekonám za ně. Když se mnou někdo chce spolupracovat, jsem tu pro něj – se svými znalostmi, zkušenostmi a schopnostmi, moudrostí, abych ho posílila. Ale neplýtvám svou energii na to, abych se někomu zavděčila nebo přebírala jeho zodpovědnost. Svoboda v jednoduchosti Žít v souladu se svou energií znamená říkat „ne“, i když se to ne vždy líbí ostatním. Znamená to přijmout, že svět se nezboří, když odpočívám. Znamená to být vděčná za to, že nemusím žít život jako ženy před sto lety. Znamená to znát a poslouchat svou vnitřní rozhodovací autoritu a nechat se jí vést, jakkoli je to pro hlavu nesmyslné. A proto jsem se třeba rozhodla nevrátit do školství, přestat tolik šít anebo přestat vést domškoláckou skupinu. Pustit to, co mi neslouží, následovat své další talenty a vášně a pustit tlaky, co jsem měla na sebe i na ostatní. Už nechci, aby moje energie byla znásilňovaná – ani mnou samotnou. Protože jinak už to začínalo mít fyzické následky třeba v podobě silného PMS a výbuchů hněvu na syna ADHD. Takže teď víc maluji, odpočívám a věnuji se těm klientům, kteří o mou práci upřímně stojí. Výsledek Možná to zní jako klišé, ale klíčem ke šťastnému životu je opravdu milovat sám sebe. Nebát se přestat dělat věci, které nás ničí. A i když máme za sebou dědictví těžkých časů, můžeme si už dnes zvolit svobodnější cestu. Protože pokud máme štěstí žít v době, kdy můžeme rozhodovat o svém čase, těle a energii, je to ta největší výhra, kterou bychom si neměli nechat utéct. Žít život vědomě, s lehkostí, nadhledem a moudrostí. S vědomím, že když budeme důvěřovat “zdroji” v nás, vždy nás povede správně. Pokud víte, že za sebou máte podobné vyčerpání jako já, nebuďte v tom sami. Můžeme si dát úvodní 30 minutový call zdarma. Rezervujte si svůj termín zde. O autorce

Jak se rozhodovat

Jak se rozhodovat? Neexistuje jeden správný způsob rozhodování, je jich celá řada. Pokud se chcete rozhodovat v souladu se svou vnitřní energií, doporučuji srdečně prozkoumat svoji „autoritu“ v Human designu. Autorita je v Human designu termín pro náš vnitřní „hlas pravdy“. Tento hlas nevychází pouze z mysli (včetně podvědomí), ale z hlubší energetické úrovně našeho bytí. Autorita je zástupcem celé naší bytosti, zatímco mysl je pouze pomocníkem, nikoli nástrojem k rozhodování. Svou autoritu můžete zjistit třeba na webech: https://www.myhumandesign.com/ nebo https://humandesign.cz/ Řídit se svojí autoritou znamená, že jste citliví na to, co vaše energie skutečně chce. Taková rozhodnutí jsou v souladu s vaším vnitřním nastavením (designem) a chrání vás před situacemi, na které nejste fyzicky nebo psychicky připraveni. Přinášejí také pozitivní účinky na vaše zdraví. Vy jste jediný expert na svůj život. Jiní vám mohou radit, ale jen vy víte, co je pro vás správné. Když následujete svou autoritu, učíte se důvěřovat sami sobě. I když vaše rozhodnutí nebudou vždy přijata s nadšením, budete vědět, že jsou správná pro vás. Zároveň přestanete očekávat, že ostatní budou jednat podle vašich představ. Každý má svou vlastní pravdu, která není pravdou nikoho jiného. Emocionální autorita (47 % lidí) Vaše autorita se nachází v centru emocí (Solar plexus). Prožíváte emocionální vlny, které ovlivňují, jak vnímáte svět a svá rozhodnutí. Potřebujete čas, abyste rozhodnutí zpracovali ze všech úhlů své emocionální vlny. Pravda pro vás přichází, když jasně cítíte, co je správné. Čím důležitější rozhodnutí, tím déle trvá, než přijde emocionální jasno. Do té doby můžete cítit nejistotu. Umožněte si čas a klid pro rozhodování, dokud nebudete mít jasno. Další články Co mi přinesl Human design Bypetrakolafa@gmail.com ADHD,Děti,Emoce,Enneagram,Homeschooling,Human design,Komunikace a vztahy,Osobní transformace – Seberozvoj Co mi přinesl Human design Co mi přinesl Human Design a co může přinést i vám? Studium Human Designu mi přineslo zásadní poznání: jsem v pořádku přesně taková, jaká jsem. Nemusím se měnit, ani se… Read More Znásilňování vlastní energie Bypetrakolafa@gmail.com ADHD,Děti,Emoce,Enneagram,Homeschooling,Komunikace a vztahy,Osobní transformace – Seberozvoj,Terapie Cesta Znásilňování vlastní energie Dědictví minulosti a cesta ke svobodě Žijeme v době a místě, kdy máme možnost volby, jak naložit se svým časem, energií a životem. A přesto často, možná nevědomky… Read More Sakrální autorita (35 % lidí) Sakrální reakce je okamžitá a může se projevit zvuky, jako „mhm“ nebo „m-m“, které reagují na uzavřené otázky (ano/ne). Pokud odpovíte slovy, odpovídá vaše mysl, zatímco zvuk je projevem sakrální reakce. Pokud slyšíte „hmmm“, znamená to „zatím ne“. Naučte se rozpoznat své tělesné reakce – nárust energie a nespoléhejte se na mysl. Tuto autoritu mám třeba já a nedám na ni dopustit. Je úplně boží! U všeho vím, jak se v danou chvíli rozhodnout! Co si dát k jídlu, co teď udělat, všechno… 🙏 Máte-li ji taky, hrajte si s ní, zkoumejte, užívejte si ji 💗 Intuitivní/instinktivní autorita (11 % lidí) Nachází se v centru sleziny a je velmi jemná a okamžitá. Intuice se projevuje jako slabý hlásek a objevuje se pouze jednou. Instinkty vás vedou v přítomném okamžiku, proto je důležité být spontánní. Pokud tuto jemnou zprávu přeslechnete nebo ji začnete zpochybňovat, již se nezopakuje. Autorita z ega / vůle Autorita z ega – vůle (1 % lidí) Vaše autorita je v centru ega, a vychází z vaší síly vůle. Když vaše ego promluví, uslyšíte „já chci, já nechci, já budu“. Tento hlas může změnit tón vašeho hlasu. Je pro vás zdravé naslouchat své vůli a klást si otázky typu: „Co z toho budu mít?“. Mysl vás může vést jiným směrem, ale rozlišení mezi tím, co skutečně chcete a co ne, je zásadní. Sebe-projektující autorita (3 % lidí) Nachází se v centru identity (G). Pravda pro vás vychází z toho, co spontánně říkáte, aniž byste si to předem promýšleli. O svých rozhodnutích mluvte s několika lidmi, ale poslouchejte především sami sebe. Pravda je v tom, co říkáte vy, ne ostatní. Autorita z prostředí Autorita z prostředí (2 % lidí) Vaše pravda se projeví skrze reakce vašeho okolí. Pokud jste pozorní, můžete vnímat, jak vaše prostředí reaguje na vaše činy a slova. Tento způsob rozhodování je vhodný spíše pro větší rozhodnutí, zatímco pro každodenní život je klíčová vaše strategie – čekat na pozvání. Lunární autorita (1.5 % lidí) Tato autorita je možná pouze u Reflektorů. Na důležitá rozhodnutí si dejte čas – ideálně celý měsíční cyklus. Tento čas vám umožní plně se napojit na svou vnitřní moudrost. V průběhu měsíce se jednotlivé aspekty vaší mapy postupně zapojí a vy získáte stabilní obraz toho, co je pro vás správné. Svůj rozbor Human designu si rezervujte zde ONLINE KURZ ENERGETICKÉ RODIČOVSTVÍ Autorita, ze které se rozhodujeme je jen jedním maličkým střípkem z toho všeho, co můžete v kurzu získat. Naučíte se pracovat se svou i dětskou energií tak, aby vám oběma už bylo spolu dobře 🙏 chci vědět víc VIP INDIVIDUÁLNÍ SPOLUPRÁCE Rezervujte si úvodní 30 minutový call zdarma a udělejte si přehled o možnostech individuální spolupráce a hluboké proměny života. Rezervujte si svůj termín zde. chci vědět víc O autorce Mgr. Petra Kolafa Můj život je zasvěcen vztahům a dvěma úžasným, energickým synům, kteří jsou vzděláváni doma, přičemž jeden z nich čelí výzvě ADHD a je bez medikace. Tato cesta mi poskytuje hluboké poznání a nepřetržitou motivaci pro osobní růst a práci s emocemi. Proto si moje duše vybrala věnovat se Terapii, Józe a kreativitě. VÍCE SI MŮŽETE PŘEČÍST / POSLECHNOUT ZDE. Úvodní 30 minutové sezení zdarma si rezervujte zde Stáhněte si zdarma: karty emoční první pomoci Co pro sebe můžete udělat, abyste se přepnuli do stavu uvolnění a léčení? Vytiskněte si kartičky, rozstříhejte, zamíchejte a vytahujte ve chvílích, kdy vás emoce přemůžou. Stáhněte si Karty emoční první pomoci ZDARMA I VY CHCI karty ZDARMA Ochrana osobních údajů. Obchodní podmínky. O autorce. Copyright ©2023 Petra Kolafa. Všechna práva vyhrazena. Facebook-f Instagram Youtube Pinterest

Enneagram? K čemu mi to bude?

Enneagram?K čemu mi to bude? S konceptem Enneagramu jsem se setkala poprvé v roce 2021 a od té doby na něj nedám dopustit. Přesná historie jeho vzniku je neznámá a našli byste o ní různé teorie. Každopádně jde tady o systém 9 typů, tak zvaných fixací (ega), z nichž každý z nás má jeden hlavní převažující typ, který ovlivňuje naše chování, obranné strategie, růst, celý život. Fixace je vlastně takový obranný mechanismus, který jsme získali v dětství a který pak určuje naše opakující se životní témata a může nás silně omezovat, ale díky zvědomění svého typu můžeme růst a osvobodit se od nezdravých strategií chování. Toto není typ osobnosti, protože vy jste ve své podstatě nádherné dokonalé stvoření, toto je obranná strategie, která pokud je na ni nahlíženo vědomě a zdravě, se dá žít i jako určité dary a výhody. Potom tou svou esencí prozařujete ostatní. Může to být esence míru, božského propojení, lásky, jedinečnosti, kreativity, moudrosti, bezpečí, radosti, nebo třeba síly. Co to znamená v praxi ? Pro mě to třeba znamenalo, že jako „devítka“, typ tzv. mírotvůrce, ale taky usmiřovatel, chameleon, světec, léčitel, sebe-umrtvovač a nikdo výjimečný jsem celý život vlastně popírala sama sebe. A tohle zjištění bolelo. Někteří lidé, když se poprvé dozví o svém typu, tak hodně pláčou. A to se stalo i mně. Říkala jsem si: ,,Jak jsem si to mohla všechno dělat?“ Další články Jak se rozhodovat Bypetrakolafa@gmail.com Děti,Emoce,Komunikace a vztahy,Osobní transformace – Seberozvoj,Terapie Cesta Jak se rozhodovat? Neexistuje jeden správný způsob rozhodování, je jich celá řada. Pokud se chcete rozhodovat v souladu se svou vnitřní energií, doporučuji srdečně prozkoumat svoji… Read More Vykresli to ze sebe ven Bypetrakolafa@gmail.com ADHD,Děti,Emoce,Homeschooling,Komunikace a vztahy,Osobní transformace – Seberozvoj,Terapie Cesta Vykresli to ze sebe ven Obrázek výše zachycuje – světe div se – vztek a bezmoc. A je zřejmé, že vůbec nejde o výsledek, ale o to, že proběhl proces kresby. Velmi rychle se mi ulevilo… Read More Zakazovala jsem si být vidět A co že jsem to všechno dělala? No třeba jsem něco odkývala, i když jsem stejně rovnou věděla, že si to udělám po svém, nebo to ani neudělám, ale nechtěla jsem jít do konfliktu. Vyhýbala jsem se kontrole. Třeba jsem měla dva omluvné listy ve škole, jeden pro učitele a druhý pro rodiče a omlouvala jsem se, jak jsem potřebovala. Byla jsem jedničkářka a bez průšvihů, ale prostě jsem si toto chtěla kontrolovat sama. Když mi někdo říkal, co mám dělat, nesnášela jsem to. Navrch jsem byla smutná bez energie, ale uvnitř kypěl vztek. A ten jsem si zakazovala. Když jsem si dovolila se rozveselit, rozesmát, často to skončilo nějakou blbou srandou ostatních, nebo odmítnutím a mě to donutilo se stáhnout, zmenšit. Slíbila jsem si, že se nebudu nekontrolovaně radovat. Věřila jsem, že nejsem dost dobrá, když nemám emoce pod kontrolou, ale i celkově. Když se mi něco dělo, snažila jsem se být důstojná a dělat, jako že je mi to fuk, ale vůbec nebylo. Buď to šlo pak ven výbuchem, nebo s alkoholem. Přísahala jsem si opakovaně, jak nebudu vzteklá, ale pak se to stejně znovu a znovu dělo. Hlavně pak na děti, nejvíce na to s ADHD. Dokázala jsem být až agresivní, hlavně když jsem byla bezmocná a když mi děti nějak ublížily. Zakazovala jsem si být vidět, připadala jsem si nehodná, ne dost dobrá. Nesmím jít do konfliktu Snažila jsem se být milá, zodpovědná, laskavá, ale pod tím vším byl vzdor, zahořklost, zuřivost. Nesnesla jsem přehlížení a můj život ovládala přesvědčení jako třeba: Nesmím jít do konfliktu Nesmím ublížit Nesmím cítit vztek Nesmím být cílem útoku Nesmím se odevzdat kontrole Nesmím být bezcenná a přehlížená … a to se všechno dělo. Ptáte se jaký to mělo všechno dopad? Byla tam únava, vyčerpání, neschopnost radovat se a blbnout, ztráta sebe sama… Získala jsem soucit Pamatuji si i třeba, jak jsem se poprvé dozvěděla o enneagramovém typu svého muže. Úplně mě to rozhodilo. Říkala jsem si: ,,A s tímhle mám jako žít?“ Chtělo se mi utéct, brečet, měla jsem pocit, jako by mě někdo zašlapával do země. Měla jsem na to hodně procesů Terapie Cesta a po čase jsem došla k tomu, že on ty věci dělá nevědomě, nedělá mi vůbec nic schválně. Pochopila jsem, které jeho chování (ač mě třeba rozčilovalo) je vlastně vyjádřením péče a lásky. Po pár letech, co jsem se enneagramu věnovala, dokonce viděl mou prezentaci, kterou používám pro kurzy enneagramu a individuály, a to mu dovolilo lépe pochopit sám sebe, mne i děti. Přišel vzájemný soucit, víme, že když nás něco štve, je to naše, ten druhý to nedělá schválně. Že některé chování je jen obranná strategie, která člověku „pomáhá“, aby něco necítil. Už se taky nesnažím pocity ostatních tlumit a napravovat, nechávám je jim. A co ty další typy? Moc ráda vám povím i o těch dalších typech. Jen v největší stručnosti, protože projít si je do hloubky je na hodiny, dny, měsíce… je potřeba pozorovat sám sebe, být k sobě upřímný a nebát se podívat i na to zlé. Člověk taky může být v různých obdobích více v nějakém čísle, třeba já v temných fázích duše inklinuji ke drama queen „čtyřce“, někdo třeba má fixaci v bojovné „osmičce“ a s malými dětmi inklinuje k mírumilovné devítce… Je to dlouhodobé zkoumání sebe sama. S pomocí odborníka se to může zkrátit. Samozřejmě to celé velice zjednodušuji, protože v enneagramu se pracuje ještě s podtypy, liniemi pohybu, tzv. křídly, takže celé je to trošku složitější, ale pro nejzákladnější přehled se mrkněte níže: Výsledek Já jsem postupně vyčistila (a dál čistím) pomocí Terapie Cesta ty nejhorší strategie a došla jsem k tomu, že moje „devítka“ mi nese i nějaké dary. Třeba takové: Že mám v sobě esenci mírumilovnosti, jemnosti, klidu, přijetí Naučila jsem se cítit zlost a vím, že je to moje obranná síla, pomáhá mi stavět hranice Začala jsem používat tuto svou sílu a energii Dělám, co potřebuji já, a ne to, co přinese harmonii ostatním Akceptuji svou důležitost, už se neponižuji Přijímám i nepohodlí a

K čemu mi posloužila autonehoda

K čemu mi posloužila autonehoda Ve 37 letech jsem zažila svou první autonehodu jako řidička. Nutno hned na začátek podotknout, že nikomu se nic nestalo a autem se pak dalo odjet. Což je obří štěstí, protože mě nabralo jedno ze tří obrovských vojenských aut (Tatra Titus) v konvoji na dálnici. Hned po nehodě mi řidič doporovodného vozidla říkal: ,,Z toho auta není nic vidět! On vás vůbec neviděl!“ Myšleno řidič vojenského auta. Ze začátku jsem byla relativně v klidu. Byla jsem šťastná, že se nikomu nic nestalo, měla jsem v autě ještě mladšího syna a štěně. Dokonce mě napadlo, že třeba i dostaneme něco od pojišťovny za to, že nám poničili auto. Byla jsem absolutně nevinná a čekala jsem, že se vše rychle vyřeší. Bohužel to nikdo nenatočil (my kameru nemáme, v daném místě prý není a ani v jednom ze 4 aut vojenského konvoje prý zrovna nefungovalo nahrávání…) a ze spolupráce postupně (pro mě nečekaně) nastalo handrkování o vině. Já to zvládnu Já chtěla být nejdřív silná, řekla jsem muži, ať z práce nejezdí, že to zvládnu sama. To jsem ale netušila, co mě čeká. Já, pětiletý syn a půlroční štěně proti hordě policistů a vojáků, kteří se na mě ve finále ještě snažili svalit vinu. Několikahodinové martyrium v horku, s minimem jídla a hlavně pití pro ty malé. No nic hezkého. Velmi zajímavé bylo, že jak se stupňoval stres, a pochopila jsem, že se vše otáčí proti mně a že jsem tam sama, mozek úplně vypověděl službu. Prostě jsem si nepamatovala, co přesně se stalo. Bylo tam úplně bílo. Nevěděla jsem, jakou rychlostí jsem jela, kolik kde bylo pruhů, kdy a kde jsem kam přejela, nic. Pamatovala jsem si, jak jedu do kopce, vpravo mám ta vojenská auta, jsou fakt blízko, třese se na nich to zelenohnědé maskování, chci od nich být co nejdál a pak najednou už jen náraz do pravé zadní části auta, jakoby nás nabral fakt obrovský gymball. Hned po nehodě jsem se snažila zůstat klidná a vytřásla jsem tělo a hlavně jsem opečovala syna. Hned na místě jsme udělali miniproces terapie Cesta a díky tomu nenastalo u syna trauma. Bere to jako úplně v klidu zážitek. Já jsem tedy vše musela fyzicky vytřást, vyplakat, několik procesů terapie Cesta jsem musela absolvovat a i když se nikomu nic nestalo, auto bylo pojízdné a úřady celou věc odložily, byla to pro mě prostě rána. Další články Jak se rozhodovat Bypetrakolafa@gmail.com Děti,Emoce,Komunikace a vztahy,Osobní transformace – Seberozvoj,Terapie Cesta Jak se rozhodovat? Neexistuje jeden správný způsob rozhodování, je jich celá řada. Pokud se chcete rozhodovat v souladu se svou vnitřní energií, doporučuji srdečně prozkoumat svoji… Read More Vykresli to ze sebe ven Bypetrakolafa@gmail.com ADHD,Děti,Emoce,Homeschooling,Komunikace a vztahy,Osobní transformace – Seberozvoj,Terapie Cesta Vykresli to ze sebe ven Obrázek výše zachycuje – světe div se – vztek a bezmoc. A je zřejmé, že vůbec nejde o výsledek, ale o to, že proběhl proces kresby. Velmi rychle se mi ulevilo… Read More Mělo se to stát Bylo zajímavé, jak vše k té nehodě vedlo. Pár týdnů před nehodou jsem byla s dětmi na vojenské přehlídce a pamatuji si, jak mě to tam rozplakalo. Oslavy násilí, bezmoc toho, kdo na sobě maskáč nemá… (Mimochodem ještě pár týdnů po nehodě mi pak maskáčový vzor zvedal tepovku, ale to Cesta taky vyřešila). Ten den nehody jsme odjížděli z prázdninového areálu, kde jsme byli s přáteli. Mně se ztratil čip na obědy, ostatní jeli proto dříve a vzali i staršího syna. Čip se pak našel na recepci na zemi. Já jsem mezitím objela celý areál, takže jsme se oproti ostatním zdrželi cca o 10 minut. Potom cestou bylo mladšímu synovi v autě špatně, přendávali jsme sedačku dopředu, kde jinak nikdy nejezdí (kdybych si ho nevzala dopředu, vojenské auto by ho bývalo nabralo přímo u něj), vyndávali jsme cestou na odpočívadle štěněti klíště… všechno nás vedlo přesně k tomu úseku, kde pracovali silničáři bez trojúhelníku, kterým se narychlo snažila vyhnout ona vojenská auta. Z pravého pruhu uhýbali do prostředního, ve kterém jsem ale bohužel už jela já. V malém stříbrném autíčku, které nebylo z toho monstra vidět. Prostě to tak mělo být. Absolutně bez debat. Nečekaná pomoc Celou dobu, co se ta bouračka řešila, jsem byla v komunikaci se svým mužem a se ségrou. Muži jsem řekla, že to zvládnu, ať nejezdí. (Ano, chyba, vím 🙂 ) Taky úplně neměl jak, když jsem auto měla já. Se ségrou jsme mezi sebou vždycky měly nějaký instinkt, vyhrávaly jsme spolu hry a dokázaly jsme vycítit, jak je té druhé. A ona vycítila, že to není dobré, a přijeli se svým mužem za mnou. Přijeli tedy až poté, co jsme dokončili všechno vyslýchání, podepsala jsem výpověď a poodjela pryč. Navždycky si budu pamatovat, jaký to byl pocit, že přijeli. Že mě v tom nenechali samotnou, že mě přijeli podpořit. I teď mě to dojímá. Konečně jsem se mohla fakt rozplakat a pustit to. Předala jsem jim synka, vzali ho k babičce za bráškou a bratránkem a já jsem jela sama domů. Před domem jsem to v autě všechno pustila už na maximum. Strach, paralýzu, vztek, bezmoc, vinu, bolest, hněv na ty vojáky, jak si můžou dovolit házet vinu na bezmocnou ženu, hněv na ty dopraváky, že tam neměli trojúhelník, že si ho tam rychle dali a pak lhali. Hněv na ty nelidské policistky, co se u mě střídaly. A potom všem přišla vděčnost, že se vlastně nic nestalo. Došlo mi, že celá ta situace nese dary: že jsem zvládla dopravní nehodu na dálnici s vojenským autem, jsem silnější získala jsem zkušenost, jak toto zprocesovat (třesení jako děláme na transformation circle hned po nehodě, vyplakat, samoproces Terapie Cesta hned po příjezdu…) došlo mi, že syn z toho nemá trauma, pro něj to bylo jen žďuchnutí uvědomila jsem se, ža ač se snažili hodně, nedala jsem se, nenechala jsem je to na mě celé hodit už se nemusím bát, kdy se mi stane první autonehoda, mám to za sebou 🙂 vyčistím další věci Taky jsem si uvědomila, jak silně

Vykresli to ze sebe ven

Vykresli to ze sebe ven Obrázek výše zachycuje – světe div se – vztek a bezmoc. A je zřejmé, že vůbec nejde o výsledek, ale o to, že proběhl proces kresby. Velmi rychle se mi ulevilo. Kreslila jsem, co se od rána dělo. Všude napatlaný med. Zničené okno. Odpor dětí k učení. Bordel v dětském pokoji. Kosočtverec vyrytý do poličky a do zdi. A pak přišly na řadu Karty emoční 1.pomoci a tam: Vykresli to ze sebe ven. A už to jelo. A po pár vteřinách bylo dobře! Jak na to Potřebujete větší papíry, ideálně A3 a lepší jsou čtvrtky, normální papír by mohl padnout za oběť emocím. Doporučuji tlustší tužky a větší množství, ne žádné drahé tužky či tintítka. Je možné, že je velmi rychle vypíšete a taky zlomíte. Mějte věci po ruce, nestihnete nikde nic hledat uprostřed emoce. Bez kontroly nechte běhat tužky po papíře, o výsledek se nestarejte. Obrat bude velmi rychlý. Úleva přichází až nečekaně. Já za sebe tuhle techniku zbožňuji. Stojí na pomezí mezi 2. a 3.krokem zacházení s emocemi, jak o nich píšu v E-booku Jak si poradit s „negativními“ emocemi. Energie emoce je přeměněna, ale ne do životní energie, ale do „uměleckého díla“. Což je za mne úplně v pořádku. Napište mi, jak se tahle jednoduchá technika pro práci s emocemi osvědčila vám! P.S.: S arteterapií mám výborné výsledky u práce s dětmi i u dospělých. Individuální sezení můžete omrknout tady a online kurz Energetické rodičovství, kde můžete do hloubky vyčistit kořeny toho, co vás s dětmi trápilo, tady. Další články Jak se rozhodovat Bypetrakolafa@gmail.com Děti,Emoce,Komunikace a vztahy,Osobní transformace – Seberozvoj,Terapie Cesta Jak se rozhodovat? Neexistuje jeden správný způsob rozhodování, je jich celá řada. Pokud se chcete rozhodovat v souladu se svou vnitřní energií, doporučuji srdečně prozkoumat svoji… Read More Vykresli to ze sebe ven Bypetrakolafa@gmail.com ADHD,Děti,Emoce,Homeschooling,Komunikace a vztahy,Osobní transformace – Seberozvoj,Terapie Cesta Vykresli to ze sebe ven Obrázek výše zachycuje – světe div se – vztek a bezmoc. A je zřejmé, že vůbec nejde o výsledek, ale o to, že proběhl proces kresby. Velmi rychle se mi ulevilo… Read More O autorce Mgr. Petra Kolafa Můj život je zasvěcen vztahům a dvěma úžasným, energickým synům, kteří jsou vzděláváni doma, přičemž jeden z nich čelí výzvě ADHD a je bez medikace. Tato cesta mi poskytuje hluboké poznání a nepřetržitou motivaci pro osobní růst a práci s emocemi. Proto si moje duše vybrala věnovat se Terapii, Józe a kreativitě. VÍCE SI MŮŽETE PŘEČÍST / POSLECHNOUT ZDE. Stáhněte si zdarma: Karty emoční první pomoci Co pro sebe můžete udělat, abyste se přepnuli do stavu uvolnění a léčení? Vytiskněte si kartičky, rozstříhejte, zamíchejte a vytahujte ve chvílích, kdy vás emoce přemůžou. Stáhněte si Karty emoční první pomoci ZDARMA I VY CHCI karty ZDARMA Ochrana osobních údajů. Obchodní podmínky. O autorce. Copyright ©2023 Petra Kolafa. Všechna práva vyhrazena. Přidejte se mezi nás: Facebook-f Instagram

Jak a proč ovládat svoje myšlenky

Jak a proč ovládat myšlenky Čím dál častěji se setkávám s tím, že lidé mají problémy spíše ve vlastních myšlenkách, než v realitě. Proto je dobré si uvědomit, nad čím vlastně opakovaně přemýšlíme. Protože to ve svém životě prohlubujeme. Ovládání svých myšlenek může mít mnoho dalších pozitivních vlivů. Pomáhá to zlepšit koncentraci, snižuje to stres a úzkost a umožňuje nám to efektivněji řešit problémy a tvořit svůj život. Benefity 1. Snížení stresu a úzkosti: Ovládání negativních myšlenek a emoční regulace sníží úroveň stresu a úzkosti. 2.Posílení pozitivního myšlení: Ovládání myšlenek může pomoci podporovat pozitivní a optimistický přístup k životu a tvoří naši realitu i budoucnost. 3.Zlepšená koncentrace: Kontrola nad vlastními myšlenkami vám umožní lépe se soustředit na úkoly a zvýší produktivitu. 4. Emoční stabilita: Získání kontroly nad myšlenkami vám umožní lépe se vyrovnávat s emocemi a reagovat víc uvážlivě. 5. Evoluce: Rozvíjíme se, místo abychom stáli na místě nebo se točili v těch stále stejných vzorcích (!) Tyto benefity mohou přispět k celkovému duševnímu i fyzickému zdraví a kvalitě života. Další články Jak se rozhodovat Bypetrakolafa@gmail.com Děti,Emoce,Komunikace a vztahy,Osobní transformace – Seberozvoj,Terapie Cesta Jak se rozhodovat? Neexistuje jeden správný způsob rozhodování, je jich celá řada. Pokud se chcete rozhodovat v souladu se svou vnitřní energií, doporučuji srdečně prozkoumat svoji… Read More Vykresli to ze sebe ven Bypetrakolafa@gmail.com ADHD,Děti,Emoce,Homeschooling,Komunikace a vztahy,Osobní transformace – Seberozvoj,Terapie Cesta Vykresli to ze sebe ven Obrázek výše zachycuje – světe div se – vztek a bezmoc. A je zřejmé, že vůbec nejde o výsledek, ale o to, že proběhl proces kresby. Velmi rychle se mi ulevilo… Read More Schopnost mozku se změnit Tato schopnost je vrozená a nazývá se neuroplasticita. Je možné ji definovat jako schopnost mozku přizpůsobovat se a měnit se v průběhu času. Jedná se o proces, při kterém se mozkové buňky (neurony) mohou přizpůsobovat a reorganizovat, což umožňuje učení, paměť a adaptaci na nové podněty a prostředí. Tato schopnost je pro člověka klíčová. Nové synaptické obvody mezi neurony v mozku tvoříme díky učení a díky zkušenostem a prožitkům. Když se něco učíme, stavíme na předem vytvořených synaptických obvodech obvody nové. Nejlépe si pamatujeme to, kde figuruje nějaká emoce, a pomocí asociace tvoříme nové neurální sítě, jejichž zapamatování prohlubujeme jak jinak než opakováním. Mohou se nám takto například propojovat určité vzpomínky, lidé, místa a pocity. Jakmile na něco opakovaně myslíme, dokola si to přehráváme, neurony v mozku se začnou aktivovat (pálit) a na synapsích se uvolňují chemické látky, které jim umožňují zformovat silnější spojení. Neurony, které spolu pálí opakovaně, se tedy propojují pevněji, což v realitě znamená, že to, na co opakovaně myslíme, se v našem mozku upevňuje. To, čemu se věnujeme opravdu intenzivně, má potom v našem mozku specializované neurální sítě. Tyto neurální sítě se nám tvoří i po nepříjemných zážitcích, třeba nehodách. Je to proto, že na ně myslíme opakovaně, jsou spojeny s emocí, a stala se z nich tak trvalá vzpomínka. Určitě se vám někdy stalo, že vás vaše mysl odvedla automaticky z myšlenky A do myšlenky B, aniž byste si toho všimli. Je to totiž ten nejjednodušší – nevědomý způsob myšlení. Příklad: Vaše děti neustále něco potřebují a chtějí něco kupovat. Možná máte aktuálně hluboko do kapsy. A tak vždycky, když začnou něco chtít, začnete se cítit ve stresu, tělo se nahrbí, vy začnete být podráždění a hlavou vám jedou myšlenky typu: ,,Musím platit tohle a tohle a tamto a nevím, kdy mi přijdou peníze… Co když to nezaplatím… Skončím na ulici jako bezdomovec… “ A cítíe se děsně. Pak se možná taky někdy probudíte a místo, abyste byli vědomí a spokojení v pohodlí peřiny a vychutnali si to, začnete myslet na to, co vás dnes nekomfortního čeká, jak to bude nepříjemné a tak dál a dál… Nebo třeba když potkáte někoho, kdo je podobný člověku z vaší minulosti, se kterým to neskončilo zrovna nejšťastněji… může se aktivovat zase jiná neurální síť a kolotoč myšlenek a nepříjemných emocí je opět na světě. Ani si to neuvědomíte a vaše neurální síť zformovaná z vašich opakovaných myšlenek, jednání, pocitů, činností, emocí, prožitků a dovedností vás opět dovedla někam, kam nechcete. (Do „negativních“ emocí) A když každý den zpracováváte stále dokola tytéž myšlenky, neurální sítě se stanou automatickými, nevědomými a rutinními. Já osobně toto považuji za jeden z největších problémů dnešních lidí. Potkávám se s tím u svých klientů opakovaně. Necháváme se nachytat do „pasti“ svých vlastních myšlenek, a i když je v našich životech všechno / většina věcí v pořádku, naše mysl nám stejně nedá klid a my se „zbytečně“ trápíme. Stres On to ale nemyslí zle, on nás chce chránt. Neokortex v našem mozku přirozeně pracuje tak, že se nás snaží připravit na to, co by mohlo nastat. Chce nás ochránit před něčím nebezpečným. Většinou nás dnes nemusí chránit před divokými zvířaty, témata jsou dnes jiná: hypotéka, problémy v partnerství, finance, děti, politika, problémy v zaměstnání a podobně. Když tedy náš neokortex neustále vymýšlí, jak nás ochrání, postupně se naučíme startovat stresovou reakci v těle pouhými myšlenkami. Potíž je v tom, že: mozek a tělo nepoznají rozdíl mezi tím, co zažíváme a co si myslíme. Jak jsem zmiňovala, třeba ležíme ráno v posteli, ale s probuzením se nám spustí asociace myšlenek týkající se toho, jak zase tento měsíc vyjdeme s penězi, nebo jak to dopadne v práci, nebo strachy z války, a přestože jsme v teple a bezpečí postele, v těle okamžitě probíhá stresová reakce. V těle se při stresu vyprodukuje adrenalin, jsme připraveni bojovat, nebo utéct (případně zmrznout, nebo potěšit lidi). Zvýší se krevní tlak, roztahují se zornice, zastavuje se produkce slin a trávení, zrychluje se srdeční tep, je aktivován sympatický nervový systém. Časem se stres může překlopit i na chronický stres, kdy si dlouhodobě s něčím děláme starosti, což postupně zhoršuje naše zdraví kvůli stresovým chemickým látkám vyplavovaným do těla. Zablokované krky, častá nemocnost, zvýšený tlak, chronická únava, deprese, nedostatek energie, špatná kvalita spánku, nízké libido, obecně problémy se srdcem, bolavé svaly, špatné trávení, bolesti zad, úzkosti, obezita, zvýšená hladina cholesterolu, problémy s krevním cukrem… to vše jsou poruchy

Jak Terapie Cesta pomáhá dětem

Jak Terapie Cesta pomáhá dětem Střípky konkrétních příběhů Dnes mám pro vás několik konkrétních příběhů z vlastní praxe. Týkají se toho, jak Terapie Cesta pomohla dětem. Všechny příběhy mají pozměněná jména a jsou zveřejněny se souhlasem dětí i rodičů. Cesta je opravdu mocný nástroj a dokáže působit jak proti fyzickým, tak psychickým obtížím u dětí i dospělých. Zde tedy jen zlomeček příkladů: Damián (5 let) Pětiletý klient s ADHD, kterému říkejme třeba Damián, si stěžoval na bolest ucha, která se postupně zhoršovala. Během terapie jsme společně prošli Cestou, při níž byl Damián velmi vstřícný a ani vlastně nerozpoznal, že jde o léčebný proces. Nejprve si vymyslel imaginární dopravní prostředek, Lamborghini, a za průvodce si vybral Hulka. Společně „dojeli“ do ucha, kde se mu vybavil nepříjemný zážitek z výletu, kdy jeho kamaráda píchla vosa. Ukázalo se, že tento zážitek způsobil jeho bolesti. Společně jsme vytvořili situaci, ve které Damián tuto nepříjemnou vzpomínku zpracoval. Vytvořili jsme ohníček a Damián odhodil vosu, která symbolizovala nebezpečí. Poté si představil, jak Hulk vše vyčistí pomocí kouzelného léčivého vysavače. Po této terapeutické práci bolest jednoho ucha zmizela po dvou dnech, druhé se zlepšilo. Po týdnu už Damián jen lehce pociťoval bolest v jednom uchu, a po měsíci už nebyla bolest vůbec. Damián byl zdravý a terapie byla úspěšná. Tobiáš ( 3,5 roku) Malému Tobíkovi bylo 3,5 roku a už 10 dní kašlal. Během jeho terapeutické Cesty jsme vytvořili pohádkový příběh, kde měl Tobík neprůstřelný raketoplán, kterým letěl do svého bříška, doprovázel ho Spiderman a želvy Ninja a jeho rádkyní byla maminka. Během této Cesty jsme zjistili, že ve svém břiše měl ukrytou vzpomínku na situaci, kdy se ztratil mezi stromy, což se nedávno doopravdy stalo při hlídání. Tuto vzpomínku jsem Tobíkovi pomohla vyčistit a poskytli jsme mu nové nástroje, jako odvahu a důvěru. Později se ukázalo, že dávalo smysl, že jeho Cesta vedla do bříška. Vše totiž bylo propojeno ještě se zácpou, protože se bál pustit staré vzpomínky a emoce. Po hlubokých rozhovorech se Tobík odhodlal pustit strach a staré vzpomínky. Následně se jeho mamka také věnovala procesu Cesty, aby vyřešila své vlastní pocity viny a vzteku ohledně situace, kdy Tobík zmizel. Tato léčebná cesta vedla k tomu, že Tobík začal kakat normálně a měl pozitivní pohled na sebe. Po měsíci se s touto zkušeností cítil dobře a vyprávěl ji úplně s klidem. Vše vedlo k tomu, že kašel i zácpa zmizely. Vše bylo vyřešeno, vyléčeno a vyčištěno. ❤️ Další články Vykresli to ze sebe ven Bypetrakolafa@gmail.com ADHD,Děti,Emoce,Homeschooling,Komunikace a vztahy,Osobní transformace – Seberozvoj,Terapie Cesta Vykresli to ze sebe ven Obrázek výše zachycuje – světe div se – vztek a bezmoc. A je zřejmé, že vůbec nejde o výsledek, ale o to, že proběhl proces kresby. Velmi rychle se mi ulevilo… Read More Jak Terapie Cesta pomáhá dětem Bypetrakolafa@gmail.com ADHD,Děti,Emoce,Komunikace a vztahy,Osobní transformace – Seberozvoj,Terapie Cesta Jak Terapie Cesta pomáhá dětem Střípky konkrétních příběhů Dnes mám pro vás několik konkrétních příběhů z vlastní praxe. Týkají se toho, jak Terapie Cesta pomohla dětem. Všechny příběhy mají… Read More Projevy ADHD, za které dítě nemůže Bypetrakolafa@gmail.com ADHD,Děti,Emoce,Komunikace a vztahy Projevy ADHD, za které dítě nemůže Děti jsou různé a zdaleka se u nich nemusí objevit všechny následující projevy. Každé má svou jedinečnou kombinaci a potřebuje specifický přístup. Základem je mít o… Read More Tomáš ( 7 let) Další klient s ADHD, kterému říkejme třeba Tomášek, si stěžoval na bolest pod uchem. Společně jsme podnikli terapeutickou Cestu, během níž Tomášek pronikl do svého ucha a zjistil, že tam vidí pracující otroky, a cítí bolest a nepříjemný pocit. Tento pocit měl prý den předtím, když se na chvíli ztratil od maminky v nákupním centru. U ohně v této cestě přivítal své mladší já a předal mu balónky s odvahou, důvěrou, pozorností a schopností někoho oslovit, aby zavolal mamince. Mladší já se vrátilo na plátno, podívalo se po nákupáku a našlo maminku. Když jsme se znovu podívali do ucha, stále to bolelo, ale Tomášek si vzpomněl na situaci, kdy byla maminka na něj naštvaná, cítil se provinile a snažil se „potrestat“ se tím, že omezil kyslík. Nakonec jsme se vyřešili, on si „nadechl“ „100x lásku“ a promluvil s maminkou, která mu odpověděla taky láskou a omluvou. Přišla společná láska a objetí. Když jsme se vrátili zpět do ucha, byli tam už jen „vojáci na stráži.“ Po dvou dnech ucho nebolelo vůbec. Terapie pomohla Tomáškovi vyrovnat se s emocemi, bolestí spojenou s dočasnou ztrátou i vztekem maminky, a tím i odstranit fyzickou bolest pod uchem. Opět úspěch. Eliška ( 7 let) Další klientka s ADHD, říkejme jí třeba Eliška, přišla s maminkou s tím, že se trápí ve škole a nechce tam chodit. Ve škole jí děti říkaly ošklivé věci, spolužáci ji kopali. Dívenka by potřebovala více emoční odolnosti. V prvním sezení si vše vyříkala s „agresory,“ došlo k odpuštění. Děti se Elišce omluvily, nadechla si radost a rozkošnost, ve škole se to potom s dětmi zlepšilo, ale pořád se do školy Elišce nechce. Ve druhém sezení řešíme, že se jí vlastně taky stýská po mamince. Bolí ji bříško a díky tomu ji maminka vyzvedává dřív. Maminka si mezitím prochází vlastním procesem Cesty, aby si vyčistila to, co se odehrávalo kolem porodu. Pro druhý proces si Eliška přeje: ,,Aby už nebolelo bříško (aby se zacelilo to srdíčko rozpůlené s mámou)“. Byly jsme na výpravě právě v bříšku, bylo to tam špinavé jako uhlí, byl tam smutek. Vyčistily jsme buněčnou vzpomínku a v těle se objevil dobrý pocit, láska. Tělíčko jí vzkázalo, aby si brala každý den léky na bříško (na reflux). Třetí proces měla maminka zástupný za Elišku, rádcové jí poradili: ,,Radost je důležitá, hodně se raduj a nenech si to od nikoho zkazit!“ Po těchto procesech už škola přestala být problém a zaměřily jsme se spolu na úplně jiné téma, oči. Sama Eliška říká: ,,Ve škole už není žádné trápení. Když mi něco řeknou, je mi to fuk.“ Stačila dvě sezení dívenky a dvě sezení maminky, aby se dané téma vyřešilo. Terapie Cesta je mocný nástroj. Můžete si to vyzkoušet i vy. Rezervujte si

Co pomáhá dětem s ADHD

Co pomáhá dětem s ADHD Každé dítě má jinou osobnost, takže některá doporučení pomohou někomu více, někomu méně. Taky je velký rozdíl mezi kluky a dívkami a hodně záleží na věku. Přesto věřím, že zde najdete tipy, které budete moci použít doma, sdílet s dalšími rodinnými příslušníky, nebo třeba pedagogy ve školce či ve škole. 1) Nastavení mysli Milujte děti takové, jaké jsou, jen proto, že jsou (Oddělovat osobnost a chování) Zkusme dětem dát co nejčastěji pocítit, že jsou milované právě takové, jaké jsou. Nepodmiňovat svou lásku správným chováním. Nesrovnávat s ostatními dětmi. Dejme jim najevo, že je milujeme, i když třeba některé chování neschvalujeme. (Vůbec nedoporučuji používat věty typu: ,,Ty jsi hodný chlapeček, ty jsi zlobivec”… Prostě nenálepkovat). Můžete zkusit větu typu: ,,Mám tě tak moc rád, že tohle tě teď dělat nenechám.“ Když dítě „zlobí“, distancujte se tedy od jeho chování, ale ne od něho samotného. Některé špatné chování můžete i ignorovat a o to víc pak vyzdvihnout to dobré. Můžete se také odstřihnout od chování, a tím dítě zjistí, že špatným chováním vlastně nezískalo to, co chtělo (= vaši pozornost). Hezký příklad je, že když děti zlobí v autě, rodič zastaví, vezme si knížku a začne si číst to, co ho baví. Nebo prostě jen vyleze z auta, přizná si a pojmenuje svoje emoce a vydýchá se. Odstřihne se od situace, ale ne od dítěte a nejde do útoku, nekřičí, netrestá, prostě začne dělat něco, co ho těší, nebo si procítí emoce, jako popisuji v E-booku Emoční mistrovství. Děti jsou překvapené a jejich chování se taky změní. Změňte svá přesvědčení tak, abyste viděli děti a sebe pozitivně (Pygmalion efekt) Pygmalion efekt, nebo také Sebenaplňující proroctví je jev, kdy pozitivní očekávání vede k pozitivnímu výsledku. Nevědomě tak ovlivňujeme situaci a lidi tak, že naplní naši původní předpověď. Proto je tak zásadní zvědomit a vyčistit si v sobě přesvědčení o dítěti. Je třeba navnímat a pak vyčistit to, jak dítě doopravdy vidíte. (Př: ,,Všechno zničí…” / ,,Nebude mít žádné kamarády…” / ,,Nikam to nedotáhne…”) Co mu tím asi do života přinesete? Plus je také dobré navnímat si a pročistit, jak smýšlíte o sobě (Př.: ,,Jsem chudák, že mám takové dítě..” / ,,Je to moje vina, že je takové…” a podobně). To všechno je potřeba zvědomit a vyčistit. Já za sebe na to doporučuji Terapii Cesta. Nebo prostě svoje myšlenky nenásledovat, o tom píšu zde. Další články Jak se rozhodovat Bypetrakolafa@gmail.com Děti,Emoce,Komunikace a vztahy,Osobní transformace – Seberozvoj,Terapie Cesta Jak se rozhodovat? Neexistuje jeden správný způsob rozhodování, je jich celá řada. Pokud se chcete rozhodovat v souladu se svou vnitřní energií, doporučuji srdečně prozkoumat svoji… Read More Vykresli to ze sebe ven Bypetrakolafa@gmail.com ADHD,Děti,Emoce,Homeschooling,Komunikace a vztahy,Osobní transformace – Seberozvoj,Terapie Cesta Vykresli to ze sebe ven Obrázek výše zachycuje – světe div se – vztek a bezmoc. A je zřejmé, že vůbec nejde o výsledek, ale o to, že proběhl proces kresby. Velmi rychle se mi ulevilo… Read More Jak Terapie Cesta pomáhá dětem Bypetrakolafa@gmail.com ADHD,Děti,Emoce,Komunikace a vztahy,Osobní transformace – Seberozvoj,Terapie Cesta Jak Terapie Cesta pomáhá dětem Střípky konkrétních příběhů Dnes mám pro vás několik konkrétních příběhů z vlastní praxe. Týkají se toho, jak Terapie Cesta pomohla dětem. Všechny příběhy mají… Read More Objevte jedinečnost dítěte Dalším důležitým bodem je najít, v čem dítě je / může být úspěšné a jedinečné. Najít něco, co dítě mistrovsky ovládá, a to posílit. Nemusí to být ve škole, může to být třeba fotbal, skateboarding, nebo vyřezávání ze dřeva… Když bude úspěšné v jednom sektoru, je velmi pravděpodobné, že se úspěch rozlije do dalších polí působení. Můžete si také nechat od dítěte v něčem poradit, nebo se od něj něco naučit, třeba vás překvapí. Náš syn třeba miluje mi něco vysvětlovat, nebo mě učit fotbalové triky 🙂 Prostě podporujte jedinečnost svého dítěte. Zamyslete se, jak chcete brát svoje děti? hyperaktivní x energické zlobivé, svárlivé x nezávislé tvrdohlavé, zlé x angažované sebestředné x sebevědomé popudlivé x citlivé agresivní x asertivní impulzivní x spontánní roztěkané x kreativní snílky x imaginativní nepozorné x dokážou věnovat pozornost všemu nevypočitatelné x flexibilní 2) Práce s emocemi Neberte si osobně proměnlivé nálady dítěte Vnímejte proměny nálad a zkuste je zvládat společně. Je to taková hra energií. Neodpovídejte na vztek vztekem a podobně. Nám pomáhá doma jógový bolster s pohankovými slupkami, kam vztek ventilujeme, nebo opravdu čistě jen procítit emoci bez mluvení a pohybu se vším všudy tak jako v Terapii Cesta. Taky pravidelně používáme Karty emoční první pomoci, které mám zdarma i pro Vás, pokud byste chtěli. Najdete je zde. Špatná nálada je tak trochu jako mrak, který z oblohy zase odejde. Navíc těžké chvíle jsou největším zdrojem blízkosti, pokud jimi projdete spolu – vy jako chápající podpora dítěte. Některé děti mají tendenci na vás svoje nepříjemné emoce „přehodit“, tam za sebe doporučuji zůstat autentičtí. Není potřeba se nechat zraňovat a ovládat, ale když vás něco zasáhne, tak si to plně procítit a vykomunikovat. Záleží, kde ještě máte „spínací tlačítka“ – stará zranění, která vám děti otevřou. Děti vás nechtějí primárně zraňovat, jen si samy nevědí rady s tím, co prožívají. Když chcete o situaci hovořit, můžete zkusit používat já-sdělení místo obviňování. Příklad: ,,Byla jsem smutná a zklamaná, když jsi kousnul brášku…“ Nezapomeňte také na to, že na uklidnění potřebuje dospělý mozek 20 minut, nespěchejte na sebe ani na dítě. Nechte sebou emoci projít plně, ale bezpečně – třeba v jiné místnosti. Pomoci může také oddechový čas. Když vidíte, že už je na dítě něco moc a mohl by nastat třeba záchvat vzteku, či rvačka, odveďte jemně (malé) dítě na kouzelný koberec, který mu přinese uvolnění. Kobereček se dá i převážet třeba na návštěvu k babičce. Nám kobereček moc nefungoval, ale někomu určitě bude 🙂 Emoce u těchto dětí jsou delší a složitější téma, pracuji na publikaci, kde se o tom rozepíšu podrobněji. Každopádně určitě pomozte dítěti, aby dokázalo mluvit o svých pocitech. Jeho pocity jsou naprosto skutečné! Dítě potřebuje vědět, že mu nasloucháte a jste s ním. 3) Opečování těla Mějte dost vlastní energie Co se týče těla, je potřeba na prvním místě