Co mi přinesl Human design

Co mi přinesl Human design Co mi přinesl Human Design a co může přinést i vám? Studium Human Designu mi přineslo zásadní poznání: jsem v pořádku přesně taková, jaká jsem. Nemusím se měnit, ani se přizpůsobovat očekáváním ostatních. Nejdůležitější, co jsem se naučila – a co může pomoci i vám – je důvěřovat svému tělu. Naslouchat tomu, co opravdu chce, a dělat jen to, co mě baví a naplňuje. Když se věnuji tomu, co miluju, co mě oživuje a dává mi energii, zářím jako slunce. Jdu za svým a zároveň inspiruji ostatní svou autenticitou. Naopak, když říkám ano věcem, které mi nesedí, cítím, jak moje energie uvadá. Začínám jen „doutnat“ a ztrácím radost. Human Design mi ukázal, jak zůstat věrná sama sobě – a to stejné může přinést i vám. Z hlediska typu: Jak jsme navrženi pro interakci s ostatními a se světem Jako manifestující generátor (MG) jsem díky Human Designu pochopila, že můj způsob práce, života a interakce je naprosto v pořádku. Vždycky jsem měla plno zájmů, přeskakovala z jednoho projektu na druhý, a multitasking byl pro mě přirozený. A teď vím, že to není chaos nebo roztěkanost, ale můj DAR. Můj typ je tu proto, aby tvořil, přinášel inspiraci do fyzické reality a měl pozitivní dopad na ostatní. Miluju malování, natáčení videí, pořádání online i živých kurzů, jógu, ale nejvíc mě naplňuje individuální spolupráce s klienty. Vím, že ne všechny moje aktivity přinesou okamžité výsledky, ale to je součást mojí cesty. Každý projekt, ať už dokončený, nebo ne, mi pomáhá udržovat energii na optimální úrovni. Co mě uklidnilo, je poznání, že nemusím dokončovat úplně všechno, co začnu. Ve společnosti, která často vyzdvihuje soustředění na jednu věc, jsem si dovolila být jiná. Mám několik webů, instagramových a FB profilů a vždy vyživuji ten projekt, který mi zrovna přináší radost a potěšení. Přijala jsem i to, že občas přeskočím nějaký krok, ale nic se neděje – prostě se k němu vrátím. Moje aura přitahuje ty správné lidi a zážitky a mám přirozený dar inspirovat ostatní tím, že žiju naplno podle sebe. Můj úkol je převádět inspiraci do hmatatelných výsledků a urychlovat kreativní procesy. Dovolila jsem si také pracovat sama, protože mi to vyhovuje nejvíc. Dřív jsem měla pocit, že to není správné, ale teď už vím, že právě samota je pro mě klíčová. Když jsem ve flow, cítím uspokojení a mír, a mohu v tomto stavu vydržet téměř nekonečně dlouho – pokud reaguji na podněty, které vnímám jako správné. Zároveň vím, že frustrace přichází, když mě někdo opakovaně vyrušuje, nebo když nejdu cestou, kterou mi ukazuje moje sakrální autorita. To je pro mě signál, že se potřebuji zastavit, podívat se, co není v souladu, a případně to napravit – třeba skrze Terapii Cesta. Díky Human Designu jsem našla svůj jasný systém, jak fungovat: 1.VIZUALIZOVAT – vytvořit si obraz ideje nebo nápadu. 2.PAUZA – dát si čas na zklidnění, nechat věci uležet, a ujasnit si směr pomocí jasných ano/ne otázek. 3.REAGOVAT – čekat na signál, podnět, nebo souhlas autority, který ve mně rozproudí energii. 4.INFORMOVAT – sdílet plány s těmi, kteří by o nich měli vědět. Vím také, že ne každý musí rozumět tomu, jak funguju – a to je v pořádku. Učím se být trpělivá s těmi, kdo mají pomalejší tempo, a také sdílet na sociálních sítích své plány a vize, aby moje kreativita měla ještě větší dosah. Human Design mi ukázal, že všechno, co potřebuji, už mám v sobě – a totéž můžete objevit i vy. Další články Co mi přinesl Human design Bypetrakolafa@gmail.com ADHD,Děti,Emoce,Enneagram,Homeschooling,Human design,Komunikace a vztahy,Osobní transformace – Seberozvoj Co mi přinesl Human design Co mi přinesl Human Design a co může přinést i vám? Studium Human Designu mi přineslo zásadní poznání: jsem v pořádku přesně taková, jaká jsem. Nemusím se měnit, ani se… Read More Znásilňování vlastní energie Bypetrakolafa@gmail.com ADHD,Děti,Emoce,Enneagram,Homeschooling,Komunikace a vztahy,Osobní transformace – Seberozvoj,Terapie Cesta Znásilňování vlastní energie Dědictví minulosti a cesta ke svobodě Žijeme v době a místě, kdy máme možnost volby, jak naložit se svým časem, energií a životem. A přesto často, možná nevědomky… Read More Z hlediska profilu: Základ osobnosti a způsob, jak zažíváme svět Můj profil 6/2 v Human Designu mi poskytl hlubší pochopení mého místa ve světě. Tento profil v sobě kombinuje dva specifické aspekty – moudrou „šestku“, která přináší nadhled a inspiraci, a introvertní „dvojku“, která čerpá sílu z klidu a samoty. Šestka: Mentor a vzor Šestka je mentor, vzor a mírotvůrce, který vidí věci z nadhledu. Její úkolem je inspirovat ostatní k tomu, aby objevili a přijali své autentické já. Toho dosahuje jednoduše tím, že sama žije v souladu se svou jedinečností. Pro šestky není důležité srovnávat svůj život s ostatními – zajímá je jejich vlastní “zahrada”, kterou se snaží kultivovat tak, aby byla co nejkrásnější a nejautentičtější. Dvojka: Talentovaný poustevník Dvojka, přezdívaná „poustevník“, čerpá energii z času stráveného o samotě. Čím více si dopřeji klid a samotu, tím víc si ostatní všimnou mých darů a chtějí moji energii. To rozpoznání od druhých je pro mě zásadní – pomáhá mi uvědomit si svůj vliv a hodnotu, protože své přirozené talenty často ani nevnímám jako něco zvláštního. Pro dvojku je klíčové vybírat si prostředí, kde se cítí dobře. Domov a detaily, které mě obklopují, mají na moji energii velký vliv. Dvojka funguje v cyklech: období klidu a regenerace střídají chvíle, kdy jsem vidět a moje energie je výrazná. Díky tomu, že si pravidelně dopřávám samotu, dokážu pak být plně přítomná, když mě ostatní potřebují. Můj profil je zaměřený na druhé lidi. Skrze své dary pomáhám měnit životy druhých, a zároveň mi jejich interakce přináší nové zkušenosti a posouvá mě dál. Tato nadosobní karma propojuje můj příběh s příběhy ostatních a ukazuje mi, že společně můžeme růst a vytvářet něco, co přesahuje jednotlivce. Z hlediska strategie a autority Jednou z nejdůležitějších věcí, které mi Human Design přinesl, je pochopení, že svůj kompas mám stále v sobě. Můj rozhodovací proces je rychlý a intuitivní – rozhodnutí nevychází z hlavy, ale přímo z těla. Tam, kde cítím jasné „ano“, přichází i příval energie a
Znásilňování vlastní energie

Znásilňování vlastní energie Dědictví minulosti a cesta ke svobodě Žijeme v době a místě, kdy máme možnost volby, jak naložit se svým časem, energií a životem. A přesto často, možná nevědomky, ubližujeme sami sobě. Sama jsem si prošla obdobím, kdy jsem svou energii doslova „znásilňovala“ – a teprve postupem času jsem pochopila, že za tímto sebepoškozujícím chováním stojí hluboké dědictví minulosti. Minulost, která nás formovala Historie lidských životů, zejména žen, byla dlouho o přežívání. Ženy neměly právo volit, vybrat si partnera, nebo rozhodovat o svém vlastním těle. Byly nuceny plnit povinnosti bez ohledu na své potřeby a přání. Žily v tělech, která nebyla jejich – protože jejich životy nebyly jejich. Být znásilněná fyzicky i duševně bylo pro mnohé normou. Když si tuto minulost připomenu, moje vlastní „znásilňování energie“ mi přijde jako drobnost. Ale právě proto, že máme šanci žít jinak, bychom se měli zastavit a přestat si ubližovat – i v těch nejmenších věcech. Další články Znásilňování vlastní energie Bypetrakolafa@gmail.com ADHD,Děti,Emoce,Enneagram,Homeschooling,Komunikace a vztahy,Osobní transformace – Seberozvoj,Terapie Cesta Znásilňování vlastní energie Dědictví minulosti a cesta ke svobodě Žijeme v době a místě, kdy máme možnost volby, jak naložit se svým časem, energií a životem. A přesto často, možná nevědomky… Read More Jak se rozhodovat Bypetrakolafa@gmail.com Děti,Emoce,Komunikace a vztahy,Osobní transformace – Seberozvoj,Terapie Cesta Jak se rozhodovat? Neexistuje jeden správný způsob rozhodování, je jich celá řada. Pokud se chcete rozhodovat v souladu se svou vnitřní energií, doporučuji srdečně prozkoumat svoji… Read More Jak jsem znásilňovala svou energii Začalo to drobnostmi, které se postupně stávaly velkou zátěží. Ono to u všech začíná plíživě. Musíme jako děti vstávat do školy, když ještě tělo není odpočaté, nemůžeme tam jíst, pít a čůrat, kdy chceme, ale když můžeme. Musíme dělat s naším tělem, co nám učitelé říkají. Teď se běhá, teď se hraje volejbal, teď se sedí, teď se nemluví. Učit se spoustu zbytečných faktů a prokazovat, že jsme si je nalili do paměti. Ať už to bylo ve škole, kam jsem chodila, nebo i potom tam, kde jsem učila, uvědomila jsem si, že jsem pořád tlačila samu sebe i ostatní tam, kam nikdo nechce. Ve školství jsem byla vyčerpaná a nestihla se během dne ani najíst, napít, vědomě nadechnout, natož si odpočinout. Když jsem pak měla malé děti, snažila jsem se být dokonalá matka, žena, milenka i hospodyňka. Vařila jsem, uklízela, cvičila, nosila děti, chodila na dětské minikurzíky, řešila zdravé jídlo, vzdělávala se a k tomu všemu se snažila být v dobré náladě a aby to nebylo málo, také vydělávat peníze. Po večerech jsem šila, i když mě bolela záda a byla jsem vyčerpaná, jen aby bylo vše hotové. A pak přišla další etapa – domácí vzdělávání. Nejen že moje děti nechodily do školky ani do školy, ale aby mi to nebylo málo, vedla jsem 5 let skupinu dalších domškoláků. To byla hezká doba, ale taky velmi náročná, domškolácké děti většinou mají důvod, proč do školy nechodí, a z nějakého důvodu se ke mně dostávaly děti většinou živé, nezkrotné, neposedné, někdy i s ADHD. A nejčastěji kluci. To bylo taky hodně energeticky náročné a všechny tyto situace mě postupně vyčerpávaly. Dědictví těžkých časů Toto sebetrýznění mi postupně začalo dávat smysl, když jsem si uvědomila, že pochází z dob, kdy lidé neměli na výběr. Generace před námi žily ve válkách, ve strachu, v neustálé tvrdé práci. Přenášely na nás vzorec, že odpočinek je slabost, že musíme být výkonní, odolní, že musíme vydržet všechno. Ale dnes je jiná doba. Nemusíme přežívat, můžeme žít. A přesto se často chováme, jako bychom byli stále uprostřed mizérie, i když se tady v Čechách máme často výborně. Co jsem se naučila Postupem času jsem pochopila, že pokud chci být dobrým rodičem, partnerkou, přítelkyní, musím být v první řadě dobrá sama k sobě. Přestat se tlačit do činností, pro které energii a vášeň zrovna nemám. Přestala jsem i tlačit na děti, aby se učily, když fakt nechtějí. Dávám jim prostor být samy sebou – a to samé dávám sobě. Pochopila jsem své energetické fungování v Human designu a mám za sebou stovky procesů Terapie Cesta, které mi pomohly odvalit největší balvany z mého žití. Díky tomu jsem si uvědomila, že nemůžu dělat všechno pro a za ostatní. Jsem ochotná pomoct, ale nekonám za ně. Když se mnou někdo chce spolupracovat, jsem tu pro něj – se svými znalostmi, zkušenostmi a schopnostmi, moudrostí, abych ho posílila. Ale neplýtvám svou energii na to, abych se někomu zavděčila nebo přebírala jeho zodpovědnost. Svoboda v jednoduchosti Žít v souladu se svou energií znamená říkat „ne“, i když se to ne vždy líbí ostatním. Znamená to přijmout, že svět se nezboří, když odpočívám. Znamená to být vděčná za to, že nemusím žít život jako ženy před sto lety. Znamená to znát a poslouchat svou vnitřní rozhodovací autoritu a nechat se jí vést, jakkoli je to pro hlavu nesmyslné. A proto jsem se třeba rozhodla nevrátit do školství, přestat tolik šít anebo přestat vést domškoláckou skupinu. Pustit to, co mi neslouží, následovat své další talenty a vášně a pustit tlaky, co jsem měla na sebe i na ostatní. Už nechci, aby moje energie byla znásilňovaná – ani mnou samotnou. Protože jinak už to začínalo mít fyzické následky třeba v podobě silného PMS a výbuchů hněvu na syna ADHD. Takže teď víc maluji, odpočívám a věnuji se těm klientům, kteří o mou práci upřímně stojí. Výsledek Možná to zní jako klišé, ale klíčem ke šťastnému životu je opravdu milovat sám sebe. Nebát se přestat dělat věci, které nás ničí. A i když máme za sebou dědictví těžkých časů, můžeme si už dnes zvolit svobodnější cestu. Protože pokud máme štěstí žít v době, kdy můžeme rozhodovat o svém čase, těle a energii, je to ta největší výhra, kterou bychom si neměli nechat utéct. Žít život vědomě, s lehkostí, nadhledem a moudrostí. S vědomím, že když budeme důvěřovat “zdroji” v nás, vždy nás povede správně. Pokud víte, že za sebou máte podobné vyčerpání jako já, nebuďte v tom sami. Můžeme si dát úvodní 30 minutový call zdarma. Rezervujte si svůj termín zde. O autorce
Enneagram? K čemu mi to bude?

Enneagram?K čemu mi to bude? S konceptem Enneagramu jsem se setkala poprvé v roce 2021 a od té doby na něj nedám dopustit. Přesná historie jeho vzniku je neznámá a našli byste o ní různé teorie. Každopádně jde tady o systém 9 typů, tak zvaných fixací (ega), z nichž každý z nás má jeden hlavní převažující typ, který ovlivňuje naše chování, obranné strategie, růst, celý život. Fixace je vlastně takový obranný mechanismus, který jsme získali v dětství a který pak určuje naše opakující se životní témata a může nás silně omezovat, ale díky zvědomění svého typu můžeme růst a osvobodit se od nezdravých strategií chování. Toto není typ osobnosti, protože vy jste ve své podstatě nádherné dokonalé stvoření, toto je obranná strategie, která pokud je na ni nahlíženo vědomě a zdravě, se dá žít i jako určité dary a výhody. Potom tou svou esencí prozařujete ostatní. Může to být esence míru, božského propojení, lásky, jedinečnosti, kreativity, moudrosti, bezpečí, radosti, nebo třeba síly. Co to znamená v praxi ? Pro mě to třeba znamenalo, že jako „devítka“, typ tzv. mírotvůrce, ale taky usmiřovatel, chameleon, světec, léčitel, sebe-umrtvovač a nikdo výjimečný jsem celý život vlastně popírala sama sebe. A tohle zjištění bolelo. Někteří lidé, když se poprvé dozví o svém typu, tak hodně pláčou. A to se stalo i mně. Říkala jsem si: ,,Jak jsem si to mohla všechno dělat?“ Další články Jak se rozhodovat Bypetrakolafa@gmail.com Děti,Emoce,Komunikace a vztahy,Osobní transformace – Seberozvoj,Terapie Cesta Jak se rozhodovat? Neexistuje jeden správný způsob rozhodování, je jich celá řada. Pokud se chcete rozhodovat v souladu se svou vnitřní energií, doporučuji srdečně prozkoumat svoji… Read More Vykresli to ze sebe ven Bypetrakolafa@gmail.com ADHD,Děti,Emoce,Homeschooling,Komunikace a vztahy,Osobní transformace – Seberozvoj,Terapie Cesta Vykresli to ze sebe ven Obrázek výše zachycuje – světe div se – vztek a bezmoc. A je zřejmé, že vůbec nejde o výsledek, ale o to, že proběhl proces kresby. Velmi rychle se mi ulevilo… Read More Zakazovala jsem si být vidět A co že jsem to všechno dělala? No třeba jsem něco odkývala, i když jsem stejně rovnou věděla, že si to udělám po svém, nebo to ani neudělám, ale nechtěla jsem jít do konfliktu. Vyhýbala jsem se kontrole. Třeba jsem měla dva omluvné listy ve škole, jeden pro učitele a druhý pro rodiče a omlouvala jsem se, jak jsem potřebovala. Byla jsem jedničkářka a bez průšvihů, ale prostě jsem si toto chtěla kontrolovat sama. Když mi někdo říkal, co mám dělat, nesnášela jsem to. Navrch jsem byla smutná bez energie, ale uvnitř kypěl vztek. A ten jsem si zakazovala. Když jsem si dovolila se rozveselit, rozesmát, často to skončilo nějakou blbou srandou ostatních, nebo odmítnutím a mě to donutilo se stáhnout, zmenšit. Slíbila jsem si, že se nebudu nekontrolovaně radovat. Věřila jsem, že nejsem dost dobrá, když nemám emoce pod kontrolou, ale i celkově. Když se mi něco dělo, snažila jsem se být důstojná a dělat, jako že je mi to fuk, ale vůbec nebylo. Buď to šlo pak ven výbuchem, nebo s alkoholem. Přísahala jsem si opakovaně, jak nebudu vzteklá, ale pak se to stejně znovu a znovu dělo. Hlavně pak na děti, nejvíce na to s ADHD. Dokázala jsem být až agresivní, hlavně když jsem byla bezmocná a když mi děti nějak ublížily. Zakazovala jsem si být vidět, připadala jsem si nehodná, ne dost dobrá. Nesmím jít do konfliktu Snažila jsem se být milá, zodpovědná, laskavá, ale pod tím vším byl vzdor, zahořklost, zuřivost. Nesnesla jsem přehlížení a můj život ovládala přesvědčení jako třeba: Nesmím jít do konfliktu Nesmím ublížit Nesmím cítit vztek Nesmím být cílem útoku Nesmím se odevzdat kontrole Nesmím být bezcenná a přehlížená … a to se všechno dělo. Ptáte se jaký to mělo všechno dopad? Byla tam únava, vyčerpání, neschopnost radovat se a blbnout, ztráta sebe sama… Získala jsem soucit Pamatuji si i třeba, jak jsem se poprvé dozvěděla o enneagramovém typu svého muže. Úplně mě to rozhodilo. Říkala jsem si: ,,A s tímhle mám jako žít?“ Chtělo se mi utéct, brečet, měla jsem pocit, jako by mě někdo zašlapával do země. Měla jsem na to hodně procesů Terapie Cesta a po čase jsem došla k tomu, že on ty věci dělá nevědomě, nedělá mi vůbec nic schválně. Pochopila jsem, které jeho chování (ač mě třeba rozčilovalo) je vlastně vyjádřením péče a lásky. Po pár letech, co jsem se enneagramu věnovala, dokonce viděl mou prezentaci, kterou používám pro kurzy enneagramu a individuály, a to mu dovolilo lépe pochopit sám sebe, mne i děti. Přišel vzájemný soucit, víme, že když nás něco štve, je to naše, ten druhý to nedělá schválně. Že některé chování je jen obranná strategie, která člověku „pomáhá“, aby něco necítil. Už se taky nesnažím pocity ostatních tlumit a napravovat, nechávám je jim. A co ty další typy? Moc ráda vám povím i o těch dalších typech. Jen v největší stručnosti, protože projít si je do hloubky je na hodiny, dny, měsíce… je potřeba pozorovat sám sebe, být k sobě upřímný a nebát se podívat i na to zlé. Člověk taky může být v různých obdobích více v nějakém čísle, třeba já v temných fázích duše inklinuji ke drama queen „čtyřce“, někdo třeba má fixaci v bojovné „osmičce“ a s malými dětmi inklinuje k mírumilovné devítce… Je to dlouhodobé zkoumání sebe sama. S pomocí odborníka se to může zkrátit. Samozřejmě to celé velice zjednodušuji, protože v enneagramu se pracuje ještě s podtypy, liniemi pohybu, tzv. křídly, takže celé je to trošku složitější, ale pro nejzákladnější přehled se mrkněte níže: Výsledek Já jsem postupně vyčistila (a dál čistím) pomocí Terapie Cesta ty nejhorší strategie a došla jsem k tomu, že moje „devítka“ mi nese i nějaké dary. Třeba takové: Že mám v sobě esenci mírumilovnosti, jemnosti, klidu, přijetí Naučila jsem se cítit zlost a vím, že je to moje obranná síla, pomáhá mi stavět hranice Začala jsem používat tuto svou sílu a energii Dělám, co potřebuji já, a ne to, co přinese harmonii ostatním Akceptuji svou důležitost, už se neponižuji Přijímám i nepohodlí a