Uvědomila jsem si, že rodičovství není o tom, že nikdy neuděláme chybu. Je o tom, že jsme opravdoví. A že když uděláme chybu, můžeme ji napravit. Můžeme se omluvit. Můžeme ukázat dětem, že nikdo není dokonalý a že opravdové vztahy nejsou o bezchybnosti, ale o lásce a upřímnosti.

A hlavně – že když to přijmeme, přestaneme být v nekonečném kolečku viny. Uvědomila jsem si, že:

– Jsem perfektní taková, jaká jsem.

– Přijímám věci tak, jak jsou.

– Vše je v pořádku.

– Je v pořádku využívat svoji sílu.

– Sbírám zkušenosti.

Ale nejen to. Odpoustila jsem sama sobě a hlavně: 

To přijetí se netýká jen mě, ale i mých dětí. Když  mi jeden den moje dítě řeklo: „Nenávidím tě!“ a za hodinu se mi v metru tulilo do náruče, už mě to nerozhodilo. Protože vím, že to je život. Děti prožívají extrémy. Stejně jako my.  A díky tomu, že znám náš Human design, Enneagram a „spínací tlačítka“ mám vyčištěná díky terapii Cesta, už necítím potřebu nikoho „opravovat“, „krotit“ nebo se snažit, aby děti byly jiné. Protože i ony mají právo procházet si tím vším.

Dnes už vím, že přijetí není jen o mně. Je i o tom, že nechávám dětem prostor, aby byly tím, kým jsou – se vším, co k nim patří.